V důchodu
Přijde sedmdesátiletý děda k doktorovi na test plodnosti.
Doktor mu dá lahvičku a řekne mu, ať ji přinese zítra alespoň z poloviny plnou.
Děda přijde druhý den, ale lahvička je úplně prázdná.
Doktor se ho ptá, proč.
„Inu,“ řekne děda, „asi takto. Zkoušel jsem to pravou rukou, nic. Pak levou, nic. Pak oběma, nic. Poprosil jsem o pomoc manželku. Zkoušela to pravou rukou, nic. Zkoušela to levou rukou, nic. Zkoušela to oběma, nic. Pak to zkusila pusou. Se zubama, bez zubů, nic. Tak jsme zavolali sousedku a pak i druhou, ty to taky zkoušely rukama, pusou, a nic.“
„Cože, vy jste volali sousedky?“ zajímal se doktor.
„Jo,“ odpověděl starý pán, „zkoušeli jsme to všichni ze všech sil, ale to blbý víčko jsme zkrátka neodšroubovali!!“
Babička a dědeček mají výročí svatby.
Dědeček povídá:
„Babi, dáme si rande jako za mlada. Víš kde jsme ho měli?“
„Vím,“odpoví babička. „Tak zítra v pět odpoledne před kinem.“
Druhý den čeká dědeček před kinem a babička nikde.
Čeká do šesti, pak se naštve a jde domů.
Babička leží pohodlně na gauči.„Poslouchej,“ ptá se jí nazlobený dědeček.„Víš, že jsme dneska měli rande?“
„Vím,“ odsekne babička,„ale naši mne nepustili.“
Kamarádi dědečkovi namluví, že když bude jíst tvrdý chleba, že se mu postaví.
Dědeček honem utíká do obchodu.
„Dejte mi, prosím, tři bochníky chleba.“
„Ale dědo, vždyť vám ztvrdne.“
Dedeček: „Jo? Tak to mi jich dejte raděj pět.“